Příspěvky

Dnes je náš poslední (necelý) den na tomto ostrově. Zažili jsme zde toho spoustu – od krajiny na Marsu. dun Arrakisu, širokých mořských plání až po různou kulturu, sluníčko, vítr a hlavně čas s přáteli. Dokonce jsme zažili to, co se na Fuerteventuře moc nestává – déšť (sice jenom v noci a lehce, ale i tak).

A jak to vidí zbytek výpravy?

Luky: Kdo by řekl, že na ostrově, který už v názvu má velký vítr, bude fakt fest foukat?

Kuba: Každý večer bang a ob den ráno cvičení nebo běh, zkrátka dovolená jak má být!

Karlos: Luxusní pláže, super program s Jeep adventures, pohodová posádka a holky k nezaplacení (v kuchyni, v autě, na pláži, v kavárně, za kamerou…)

Kate: Ostrov plný extrémů, byla to neskutečná jízda plná zážitků – pláže stokrát jinak, vyprahlá místa, duny písku, popcorn místo písku i oázy zeleně (takové 18jamkové golfové hřiště tě tady opravdu překvapí).

And: Fuertě jsme dopřáli velmi kvalitní českou hudební kulturu, zejména v La Olivě opět srdečné (a nadšené) publikum, pánové pěvecky ve skvělé formě, současně lidsky bezproblémová sestava se vzájemným porozuměním a velkým apetitem (je radost jim vařit! :)), díky!

Rado: Všudypřítomné slunko, luxusní kulinářské zážitky v podání šéfkuchaře Thea Dos či osvědčeného dua Andy-Kate, s nimiž se člověk nikdy a nikde neztratí. K tomu písečné pláže a duny větší jak na Sahaře, průzračné moře a hudba na každém kroku. Za mě naprostá ideálka, letěl bych zas. Díky za příležitost!

Dave: Slunko, teplo, vítr, voda, kamarádi a auta – co víc si přát. Krásný odpočinek, velmi zvláštní ale zajímavá krajina, spousta zážitků a dobrodružství za námi. Moc jsem si to užil, ale bez těch lidí kolem by to nemělo ty správné grády. Díky moc a letěl bych zas! (jen tedy na jiný ostrov, tady už není kam jít).

John: Bylo úžasné vyjet s bezvadnou partou lidí. O to lepší bylo vidět s nimi zrovna ostrov Fuerteventura – někdy Mars, někdy Afriku, jindy zase Popcornovou pláž, černou pláž, písečné duny nebo krásné vlny na surfování.

Maty: Ostrov, který se původně zdál být jako pustina bez života nabídl překvapivě velkou nabídku ptactva a savců, na které určitě nezapomenu, když jsem je viděl na živo. Ve skalnatých horách létali krkavci a orlosupi zatímco u moře se vyskytovali spíše racci. Celou cestou nás také doprovázeli něco jako skalní veverky a nechybělo ani již tradiční smažení palačinek pro Sexteťáky. Celkově super výlet plný zážitků a nových poznatků.

Dnešní den opět započal procházkou po městě, která dnes skončila v nákupním centru. Cestou zpět na ubytování jsme nemohli nevyužít příležitosti si zazpívat kde se dalo i nedalo – v kostele, na náměstí či před barbershopem. Na ubytování nás již čekal výborný oběd složený z těstovin, tuňáka, kukuřice a zeleninového salátu. A poté nám zbývalo jen jediné – vyrazit na nejzápadnější část ostrova do města El Cotillo.

Asi v polovině cesty se nachází městečko Lajares, kde stojí skoro neporušený mlýn. I když kolem něj byla zídka, nezastavilo nás to v najití spadlého železného řetězu, jeho překonání a poté vyfocení se u mlýnu. Ale zpátky k El Cottilu. V něm nás přivítal silný vítr a výhledy na moře, které bylo poseto drobnými černými tečkami – surfaři. Bohužel se nám nepodařilo zastihnout ani jednoho v akci, ale i tak si z El Cotillo něco odvážíme – vzpomínky (nejen na silný vítr), pár fotek a Kuba dokonce i tričko a čepici.

Po cestě zpět nás ještě čekala zastávka v Corraleju. Odsud si všichni odvážíme upomínkové předměty domů. A pak už hurá na ubytko (cestou se ještě někteří zastavili u moře, kde strašně moc foukalo), kde pro nás Maty připravil výborné palačinky. Ještě teď se z nich oblizujeme za ušima.

Zítra už opouštíme tento báječný ostrov. Věřím, že si z něj odvezeme nejen upomínkové předměty, ale hlavně krásné vzpomínky s přáteli, které nic nenahradí.

Dnes nás čekala cesta do slíbeného Morro Jable, města na jihu Fuerteventury, kde je velká koncentrace turistů. A tak není k podivu, že jsme po hodinové cestě (i když s přestávkami na molu s vystoupením lachtanů a na farmě Aloe Vera, kde nás obsloužila paní původem z Maďarska mluvící osmi jazyky, mimo jiné i plynulou češtinou) nemohli najít místo na parkování. Nakonec vše dobře dopadlo, zaparkovali jsme a vydali se na oběd při pobřeží.

Po něm nás čekala cesta na pláž, kde chlapci postavili branky (z bot) a zahráli si bosý fotbal. No a poté jsme se schladili v příjemné vodě Atlantického oceánu. Odpoledne jsme pěkně prožili a vydali se na zpáteční cestu. Na ubytování jsme si dali večeři, za chvíli si půjdeme zahrát Bang! a poté už nás čeká odměňující spánek. Již se těšíme, co přinese zítřejší den.

Ráno jsme se vydali prozkoumávat krásy města Puerte del Rosario. Poprvé jsme zavítali na místní náměstí s kostelem a také na městskou pláž, na níž se odvážlivci i vykoupali. Při návratu na ubytování nás uvítala vůně kuřecího masa, bramborové kaše a salátu, které pro nás na oběd připravila paní Dos s paní Redlovou. Po siestě nás čekala cesta za město Corralejo na pláž La Playa de Las Palomitas (anglicky Popcorn Beach), kde kamínky připomínají popcorn. Před těmito kamínky blíže k moři se nachází zatuhlá láva, která vytváří malá jezírka, ve kterých žijí malé rybky, korýši, či měkkýši.

Celý náš den provází zpěv, ať už při chůzi městem, čekání na opozdilce, či jízdě autem. Takže nebojte, vládne zde velmi dobrá nálada.

Zítra nás čeká cesta do města Morro Jable. Již se těšíme, co nám tato cesta přinese.

Dnes nás ráno opět přivítalo sluníčko, a tak se zájemci vydali na procházku po městě. Poté jsme se vrátili na apartmán, chviličku si odpočinuli a vyjeli do města Betancuria. Cestou jsme udělali pár zastávek. První z nich byla u bývalého větrného mlýna, kde jsme se jen pokochali okolím a někteří si dali kávu. Další zastávkou byl první mirador (v podstatě vyhlídka z kopce na okolí), kde jsme si užili výhledy po místní krajině. A pak už jsme dojeli do Betancurie. Zde nás čekalo zpívání před místním kostelem, kochání se přes 600 let starou architekturou a také oběd v místní restauraci.

Naše další kroky vedly do Pájary. Cestou však nesměl chybět dnes již druhý mirador, na kterém jsme poprvé vyzkoušeli dron (nebo jak říkají Dosovi „letečko“). A pak už nám nic nepřekáželo k cestě serpentýnami dolů k moři, do Pájary. V ní se totiž nachází Caleta Negra – pláž s černým pískem. Zde jsme se kochali nádhernými výhledy na velmi rozvlněné moře i na erozi touto vodou vyvolanou – skály, zaoblené hrany kamenů, a tak dále. Někteří si zde dali něco k pití (třeba kávu) a poté nás čekala už jen cesta domů. Po večeři jsme si zahráli slibovaný Bang!. Již se těšíme, co přinese zítřek.

Dnešní den jsme začali zvolna. Kolem deváté vyrazili zájemci na procházku městem, kde poznávali místní krásy. No a o půl desáté jsme se vydali poznávat krásy ostrova. A zjistili jsme, že to není jenom krajina na Marsu, ale že jsou to také písečné duny a pláže, které omývá velmi zvlněné a pěnící (až rozbouřené) moře. Nejenom zde se potvrdilo, proč dostala Fuerteventura právě toto jméno – opravdu tu všude moc fouká.

Po vyfocení spousty fotek na dunách jsme si dali oběd v nedalekém městě, nakoupili pár suvenýrů a vydali se zpět na ubytování. Zde nás po chvilce odpočinku čekalo rozezpívání a příprava na koncert. No a v 19:00 místního času (tj. 20:00 času v ČR) to v kostele v La Olivě začalo.

První měl vystoupení sbor Coro IES Puerto del Rosario (sbor ze střední školy v Puerto del Rosario), a poté jsme již následovali my. Část vystoupení jejich sboru a celý náš koncert si můžete poslechnout zde na Instagramu: https://www.instagram.com/sextetplusofficial/reel/DGd9yZTIF4P/ nebo zde na YouTube: https://youtu.be/Bey89mtBpgw

Při koncertě vládla velmi přátelská atmosféra a na konec jsme si společně zazpívali píseň Shalom Chaverim. Doufáme, že se koncert líbil nejen posluchačům španělským, ale také všem, kteří jej sledovali online. Po koncertě jsme se s nimi tak zapovídali, až jsme málem zapomněli na čas a kdoví jak dlouho bychom tam ještě byli, kdyby paní Dos nezavelela odchod. Pak už následovala jen cesta zpátky a lehká večeře. Již se těšíme, co nás čeká zítra.

Již pár minut po šesté ranní jsme se vydali z Nového Jičína směr Vídeň. Po třech velmi krátkých hodinách nás uvítalo Vídeňské letiště. Odtud nás čekala dlouhá pětihodinová cesta letadlem na španělské souostroví Kanárských ostrovů – přesněji na ostrov Fuerteventura. Z místního letiště jsme se vydali na ubytování, kde nás ale čekalo nemilé překvapení. Místní obchody měli totiž kvůli tomu, že je neděle zavřeno. A proto jsme se vydali do města Caleta de Fuste, kde měli nejbližší otevřený obchod. Zde jsme nakoupili potřebné potraviny na večeři, a také životodárnou vodu. Cestou tam jsme měli možnost si prohlédnout místní krajinu, která nám zatím připomíná krajinu na Marsu (kdyby na Marsu rostly trsy trav). Ale i přes to, že vypadá nehostinně, uchvacuje nás svou nezvyklostí a působí monumentálně.

Již se těšíme, až zítra tuto krajinu prozkoumáme, a že se snad dostaneme i k moři, ve kterém se snad i vykoupeme. Také nás čeká koncert v místním městě Oliva, který bude ve vašem (českém) čase vysílán ve 20:00 nejspíše na Instagramu. Tak se na nás určitě nalaďte!