Posts

Dnes nás naposledy čekala pravá anglická snídaně a tak jsme si ji pořádně vychutnali. Poté se rychle sbalili a vydali se do města čekat na vlak. Někteří si dokonce cestu do města zaběhli. V mezičase jsme poobědvali a poté nasedli na vlak do Manchesteru. Tuto jízdu nás doprovázela hra BANG!, ve které vyhrál pan Dos.

Na letišti jsme si dali zkoušku, na které jsme procvičovali písně na náš koncert ke 20. letům. Kvůli zpožděnému letu jsme nestihli navazující vlak v Praze, a tak jsme se vydali na cestu domů až v 1:17. Níže si můžete přečíst, co pro naše členy bylo nejvíce zapamatovatelné, co v nich zanechalo z této cesty největší stopu, co pro ně vystihuje celou cestu či cokoliv jiného. Již se těšíme, až docestujeme domů.

Dave: „We know.”

John: ,,Jednou fish and chips prosím.’’

Kuba: “Where are you from? MONDAY” 

Rado: “Mám s sebou kdyžtak UNO”

Kanis: “Chtěl jsem se pobavit o hudbě a stejně jsem nakonec skončil konverzaci na sovách a dravcích”

Maňas: “Podruhé přece ten Bang! nebudou testovat na drogy”

Luky: “NOOO TAK JSME ZLATII NOACOOO!?!?!”

Karlos: “Mistrovství světa v ohňostroji a mega waves, které za pár hodin prostě zmizí!!!”

Andrea: “ Zazpívejte Thank you, prosím…Myslím Longest.”

Po vydatné snídani (kterou konečně můžete vidět na fotce) nás čekal přesun do muzea voskových figurín Madame Tussaud. Zde jsme si pořídili fotky se známými i méně známými slavnými osobnostmi – Beatles, The Rock a mnoho dalších. A poté nás čekal workshop se zbývajícím porotcem. Díky němu jsme se přemístili do Afriky k jejich rytmům a jazyku. Jejich energičnost byla opravdu nabíjející. A poté následoval koncert dalších sborů – největším z nich byl Barnsley Youth Choir, který byl doprovázen vlastní kapelou.

Po krátkém pauze na oběd jsme se opět přesunuli do Empress Ballroomu, kde se konalo vyhlášení výsledků. Mezi tím se vedoucí těles sešli s porotci, aby si vyslechli, co by se dalo zlepšit a co se jim líbilo. A a pak to začlo. Napětí v sále rostlo. Nakonec jsme se dočkali. Nebylo uděleno žádné bronzové pásmo, 2 stříbrná pásma a zbytek pásem bylo zlatých. Ale kdo je vlastní? Kdo Má zlato? To vše byly otázky, které jsme si kladli… Naše kategorie přišla až jako poslední. A jak to dopadlo? Vyhráli jsme zlaté pásmo!

Následovala rozlučková párty, kterou jsme si velmi užili! A večer byl tradičně stráven hrou BANG! Zítra nás čeká pouze cesta domů, tak už se na nás můžete těšit. 

Dnešní den opět začal vydatnou snídani, kde jsme si možná vzali, možná nevzali pár čajů a Nutel na později. Následovala krátká rozezpívačka, přesun do Winter Gardens a zvuková zkouška na odpolední soutěž. Předtím, než jsme se vydali převléci na hotel, následovala hodinka na oběd.

A poté nás již čekala samotná soutěž. Bylo milé vidět tváře publika, soutěž tak najednou získala mnohem příjemnější atmosféru, než kdybychom zpívali pouze porotcům. Obvzláště když se jednalo o tak vděčné publikum. A jak se nám to povedlo? Umístíme se na stupni vítězů? To vše se dozvíme zítra na vyhlášení, ale shodli jsme se, že z toho máme velmi dobrý pocit.

No a poté následoval večerní program (tedy po opětovném převlečení se do civilu na hotelu). Někteří si vydali na Workshop, kde nacvičili skladbu “Eternity” a poté si poslechli vystoupení ostatních sborů, jiní se vydali sledovat ohňostroje nad mořem. Nesmíme opomenout, že jsme někde mezi tím ochutnali tradiční Fish & Chips. Všechny skupinky se poté sešli v hospodě, kde jsme oslavili povedené provedení soutěže.

Všeho všudy byl dnešní den nabitý, ale stál za to! Užili jsme si jej na 100 %

P.S. Po Wroskhopu jsme navázali drobný rozhovor s Paulem Smithem, o kterém byla řeč včera. Z této interakce vznikla fotka, kterou můžete vidět níže.

This morning we started the day with a hearty breakfast at the hotel—a traditional Full English Breakfast. We had a packed schedule for the morning, so shortly after breakfast we took the tram to the city center, where we found a huge building with several unique halls called the Winter Gardens, which is hosting this choral festival. It also serves as a venue for musicals and operas. After registering for the competition, we headed to a workshop with Paul Smith, a member of Voces8. Together with the other choirs, he led us in warm-up exercises and taught us two of his songs—“Kyrie” and “Baianá.” This was followed by a concert featuring four choirs—and we were among them. The performance went very well, and the audience enjoyed it. At the end, all the choirs joined together and sang the songs they had rehearsed.

This was followed by a short lunch break, a quick look around part of the city (we even found some traditional phone booths!), buying dinner, and heading back to the hotel. There, we changed out of our costumes, took a short break, and then rehearsed for tomorrow’s competition to iron out the details.

In the evening, the tram took us back to the Tower—a local replica of the Parisian landmark. From there, we headed to the beach, where we watched the sunset and slowly made our way back to the hotel. Back at the hotel, as is our tradition, one of the rooms was taken over by the game BANG!, which is a must on every one of our trips. Tomorrow is competition day, so keep your fingers crossed for us!

Our journey to the competition began early in the morning when we set out at 5:00 a.m. for Olomouc and from there continued on our way to Blackpool, England. Along the way, we traveled by many different modes of transportation—from a car to a bus and a tram to a plane—and visited four different countries. We used this time to rest and, most importantly, to play UNO! It was a challenging and tiring journey, and we were very pleased with the comfortable accommodations, which were a well-deserved reward for the whole day. Tomorrow we’ll meet the other competitors, and on Saturday the competition itself will take place. Keep your fingers crossed for us!